Toulky Táborskem (II.)

V druhém dílu toulek jsem se rozhodl zaměřit na nejvyšší oblast Táborska – Jistebnickou vrchovinu, resp. Přírodní park Jistebnická vrchovina. Vydal jsem se z Chotovin přes obec Borotín až do Jistebnice. Celé shrnutí si nechám až na závěr (i kdy tuto trasu zásadně ne/jít).

Chotoviny – Borotín – Jistebnice (15km)

Mapa a výškový profil jsou převzaty z MAPY.CZ

Do počátečního bodu (nádraží Chotoviny) jsem se dostal vlakem, takovou tou malou oranžovou formulí. Po výstupu hledejte červenou turistickou značku a vyražte na cestu. Než se ale dostanete do přírodních koutů, musíte přejít přes dálnici (samozřejmě přes most), ale i tak je to tam moc veselý, tak koukejte na auta! Ale naštěstí se jedná jen o pár metrů,tak se to dá zvládnout…

Dál už ale začíná klid přírody a čeká Vás pět kilometrů lesem, loukami a věrným společníkem okolo cesty je Černý potok. Díky němu je okolo spousta nivních a lužních půd (tedy dle půdních map ČR), takže pokud půjdete jako já dopoledne po nočním dešti, tak se bez bot, které nepropustí vodu neobejdete.

Po těch několika kilometrech přicházíte do středních poloh Jistebnické vrchoviny, objevují se volnější prostranství luk a pokud budete mít “štěstí”, narazíte i na takovouto pěknou sršeň obecnou (Vespa crabro):

To už již vidíte na zříceninu hradu Borotín (zvanou “Starý zámek”), kdo chce, může si udělat zacházku k hradu, je to půl kilometru tam, a to samé zpět. Hrad je od začátku 17. století zbořený a ponechaný vlastnímu osudu, samotná zřícenina stojí na skalnatém návrší a pod ním je i rybník, dříve sloužící jako přirozená ochrana. Já jsem si tam udělal krátkou pivní pauzičku a pokračoval dále na Borotín.

Pokud jste si udělali zacházku ke zřícenině, přicházíte zpět k rozcestníku “Šachovna”, nazvaného podle sousedního kopce (570 m n. m.) a pokračujete směr Borotín, již už po modré, ne po červené značce. Po kilometru pak přicházíte do městyse Borotína, založeného v 16. století. Dnes má okolo 610 obyvatel. Pokud je zájem, zajďěte se podívat ke kostelu Nanebevzetí páně, poté pokračujte po modré směr Kamenná Lhota.

Teď už začíná cesta nahorů/dolů po polních a lučních cestách, dostáváme se do těch nejvyšších partií Jistebnické vrchoviny. A tam také začíná (pro mne) ta “nejveselejší” část cesty…

V Kamenné lhotě mě chytla poměrně prudká přeháňka (její dramatický příchod máte na fotce níže pod odstavcem), která se mě držela asi hodinu a půl (to jsem již prošel přes obce Smrkov, Křivošín a Nehonín) a díky tomu, že se nedal foťák vytáhnout, nemám z této části cesty žádné fotky. Jde ale pořád o cestu po polních a lučních cestách, takže nic nového oproti předchozím částem výletu.

Přeháňka skončila přibližně dva kilometry od Jistebnice, tak aspoň, že to panoráma s kostelem sv. Archanděla Michala jsem mohl udělat. Samotná Jistebnice je pak město s přibližně 2.000 obyvateli, najdete tam poměrně mnoho turistických atraktivit, např. již zmíněný kostel, rozsáhlé městské sady, kaple sv. Máří Magdaleny, pomník padlým za  první světové války, Vlašský dům či most se sochou svatého Jana Nepomuckého.

A teď tedy konečně to shrnutí, které jsem slíbil na začátku. Rozhodně nechoďte tuto trasu den po dešti a hlavně, pokud má pršet, neschováte se kromě lesa moc nikam). Ale pokud Vám trocha vody nevadí, vyražte kdy budete mít čas. Celá trasa se dá projít bez komplikací za 3:45 hod. (prý), jelikož já jsem se kochal a nikam nespěchal, tak mi to trvalo přes čtyři a půl hodiny. Doporučuji tuto trasu spíše pokročilejším, ne snad, že by to začátečník neušel… ale víte co? Projděte si to sami a pak mi řekněte! :)

VŠECHNY FOTKY A MAPA ZDE

Reklama

#
#
#
#